Lov polaků - Roan

   
(6493) Viewed

Touto cestou bych se chtěl s vámi podělit o své zážitky z posledního  norského rybaření z června 2013 destinace Roan.

Stejně tak jako sedm předchozích let tak i loni jsme  navštívili překrásné místo ve středním Norsku malou vesničku Roan. Jak jsem se už zmínil byla to naše návštěva této oblasti již osmá v pořadí. Místo je to víc než krásné a co se ryb týče náramně zarybněné. Všechny léta co jsem s partou jezdíme jsme především upřednostňovali lov na gumové nástrahy fa. Relax. Všechny léta na ně chytáme bez jakýchkoliv problémů a někdy až z překvapivými  výsledky. Né , že bych byl nějakým odpůrcem pilkříků nebo jiných nástrah , zkrátka na tento typ nástrahy tak jak je chytáme  , máme jen ty nejlepší  vzpomínky respektive  výsledky. Chci především podotknou , že naše rybolovná technika je postavena na hlavičkách o hmotnosti do 20g a velikost gumy 10 - 15 centimetrů s hloubkou chytání samozřejmě při dobrých povětrnostních  podmínkách do 20 metrů. Při větším větru nebo driftu je celkem problém i této hloubky dosahovat.  Ryby , které lovíme jsou z 90% polaci a něco málo tresky obecné a tmavé(keleři). Za naše nejlepší úspěch se nechají považovat ryby okolo 95cm v řádů desítek a ryby mezi 85 a 90 cm v řádů stovek kusů.



















Nyní něco málo k rybolovu. Jak již bylo na různých místech několikrát propíráno jak jsou polaci citliví na hluk a jiné v přírodě pro ně nenormální jevy ,( které většinou způsobujeme my  rybáři) a posléze jejich laxnímu přístupu na jakoukoli nástrahu tak s tím musím jenom souhlasit a dovoluji si i podotknout fakt , že rok od roku jsou tyto ryby a převážně  velcí jedinci stále více a více opatrní a tudíž hůře a hůře chytatelní. Samo sebou  byli by jsme to špatní rybáři kdybychom si neuměli  poradit, ale je třeba říci , že pokaždé to není úplně jednoduché spíš  je to pokaždé úplně jiné , kde všechny předchozí  roky  jsme si chodili stále na stejné místa pro krásné devadesátky jak do špajzu, tak třeba rok poslední bylo vše úplně jinak.  Ryby byli na jiných místech , ve  větších hloubkách a především  s úplně rozdílnými způsoby braní nástrahy. Tak jak jiné roky chtěly nástrahu nahodit nechat spadnou až na zem a pozvolna navíjet(čím pomaleji tím lépe) s nepatrnými občasnými pohyby špičkou prutu tak rok loňský byl takový , že spousty  záběrů braly již v propadu nebo při rychlejším navíjení a přesto se ryby chytaly jen za krajíček, žádné zhltnuté nástrahy až do jícnu jako v letech minulých. Co se týče gum Relax tak takové zvláštní braní jsme ještě nezažili.   

Na jaře loňského roku jsem se na jedné schůzce v Praze setkal s Petrem Juránkem  majitelem firmy , která do naší země dováží gumy ZOOM. Petrovi jsem vyprávěl něco podobného jako nyní vám a on mi nabídl k vyzkoušení jeho gumy a hlavičky. První dojem jsem z takřka dvaceti pěti centimetrových monster  neměl moc valný , nicméně nabídku jsem přijal a rozhodl se gumy vyzkoušet. Dneska již musím říct , že jsem neudělal vůbec špatně a to co jsem zažíval při lovu na tyto dlouhé potvory snad nejde slovy ani popsat. Celý pobyt byl jeden velký rybářský mejdan , který by snad nikdy neskončil nebýt našeho odjezdu domů. Je třeba neopomenout to , že tuto destinaci jsme navštěvovali vždy ve stejném termínu a to druhou polovinu června.

Ke způsobu rybolovu na Zoomy. Dle mého názoru bylo vcelku jedno zda jsme přijeli na dané místo před ,  při nebo snad po přílivu bylo však daleko víc  rozhodující jak jsme přijeli. Muselo se  přijet velice potichu a nedělat v lodi zbytečný rambajz. Né že bych příliv a odliv nějak podceňoval , ale abychom byly vždy na vrcholu přílivu někde na štontu, tak to tedy ne. Ono ruku na srdce kolik míst stihnete při vrcholu přílivu objezdit a dobře prochytat !!!!! 

Myslím , že klid na lodi a nenastartovaný motor  to bylo to rozhodující. Jedna taková rada „na dno lodi spadlá z rukou rybáře hlavička a bylo takřka vymalováno a mohlo se jet jinam“. Vytipování dobrého lovného místa na chytání polaků si vždy pečlivě vybírám již doma z tepla obýváku při dlouhých zimních večerech a na místě již nic nehledám. Podle mého názoru polaci mají rádi velké hloubkové rozdíly nejlépe porostlé chaluhami  kde vrcholky kopce jsou cca 10 – 15 metrů hluboko  a  padají  jak to je možné. Dále si myslím , že vyhledává členité a  porostlé pláně chaluhami s hloubkou okolo 10 metrů.I zde se dá velice dobře lovit.  Stali se případy , že jsme ulovili tuto bojovnou rybu i v menších hloubkách a to bylo o to víc záživné s tím , že o rybu již při prvním výpadu neudržíte a následně o ni přijdete. 
 Já osobně upřednostňuji lov nikoliv na vlasec , ale na šňůru a to v průměru  0,13 nebo 0, 15 milimetrů bez jakéhokoli kousku návazce z monofilu a hlavičku navázanou přes bezuzlovku.  Chytám s vláčecím prutem 240cm a zátěží 20-50g nebo 80-120g. Ten těžší používám při větších hloubkách a s větší zátěží. Větší hlavička je od loňského roku hlavička o hmotnosti 28g co vypadá , jako když vylétla ze samopalu. Na Zoomy se chytá podobně jako na Relax jen s tím , že na Zoomy jsou záběry daleko víc agresivnější. Záběry přicházely buď to jako nepatrné drbnutí a po jedné až dvou vteřinách rána jako z děla a nebo rovnou rána jako hrom. Celkem si nejsem jistý , jestli bylo lepší vláčet z hloubky na mělčinu nebo naopak ryby braly snad všude. Většina, ač je to zvláštní, měli  gumu celou v sobe poctivě shltnutou a to i přes její celkovou délku. Nechali se chytnout ryby jen o málo větší než byla guma sama a také poctivě dobrané. Neustále jsem zkoušel různé barvy a modely a musím jen upřímně říci , že jsem si favorita nenašel, možná olivová , tmavě modrá a černá byli přeci jen o malinko lepší než zbytek mého arzenálu. Chodili dobře a všechny.   

Petrovi musím jen a jen poděkovat za díky jemu dovezené super nástrahy a vím jen jedno , že od loňského roku mi zoomy nebudou chybět na žádném výletu za těmito bojovnými  krasavci severu. 

V roce letošním se chystáme objevit pro nás neznámou lokalitu a sice lokalitu Blomsoy.Tak snad se bude dařit a po mém návratu se s vámi podělím o zážitky , které nám Blomsoy přinesla.

Petrův Zdar Jarda-N